Zakladatelé Rekola pláčou – o nadšeneckých projektech

Květ

Zakladatelé firmy Rekola z Brna, pláčou nad tím, že Rekola už nejsou tím, čím byly, tedy nadšeneckým projektem. Do organizace vstoupil investor a přetavil ji v Business. Neznám pozadí vstupu investora do projektu. Ani nevím, jak se vše vyvinulo a nechci proto říkat, jestli je to špatně, nebo dobře. Netuším, jaké zisky mají investoři, ani jak se projektu daří. Takže úvaha o investorovi a o projektech dělaných z nadšení je velmi obecná.

 

Nicméně:

  1. Někdo tam investora pustil a jistě nepřišel sám.
  2. Někdo s ním podepsal smlouvy a asi při tom nebyl v bezvědomí.
  3. Je otázkou, jestli by se takový projekt, jako je Rekola nezadřel. Protože 90% projektů, které jsou dělané jen z nadšení a nemají jasně rozdělené kompetence lidí, skončí do tří let hádkou, štěpením a zánikem.
  4. Jen zlomeček nadšeneckých konceptů je nějakým způsobem šiřitelný. Takže někdy je business jedinou cestou, jak se dobré věci mohou dostat do širšího povědomí. Ony jsou nadšenecké projekty super a často jsou to právě ony, kdo vymyslí koncept. Ale pak je to o tom, co s tím dál. Pokud to má zůstat malé a lokální a i s rizikem, že někdo větší to převálcuje svým projektem, tak proč ne. Ale pokud to má být koncept, který se bude šířit světem, tak je potřeba na něj „přimontovat motory“. A business je jeden z aktuálně nejvýkonnějších motorů. Už vznikají i jiné mocné motory, ale ty jsou často založené na uvědomělosti, solidaritě, respektu … A tak mají dobrou šanci na dlouhodobou existenci spíše tam, kde je společnost již hodně vyspělá. Ale pochopitelně i přesto (nebo právě proto) stojí za to dělat tyto projekty i tam, kde je vyspělost společnosti nižší a tím ji zvedat. Jen pak nesmí nastat smutek z toho, že se projekt rozpadl, nebo změnil na jinou formu.